Z historie poděbradského Sokola 1. díl
Historie poděbradského Sokola začala před 149 lety a trvá dodnes. V našem seriálu bychom vám ji chtěli aspoň krátce přiblížit.
Česká obec sokolská letos slaví 150 let svého založení. Oslavy vyvrcholí začátkem července XV. všesokolským sletem. O měsíc dříve proběhne v Poděbradech generálka – Sokolský župní slet. Vzhledem k této výjimečné události uveřejňujeme v Poděbradských novinách pětidílný seriál o historii nejstarší tělovýchovné jednoty v Poděbradech.
Vůbec první sokolskou jednotou u nás byl Sokol pražský, který 16. 2. 1862 založili dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner. K sokolským myšlenkám se brzy začala hlásit další města.
Je první srpen 1863 a Poděbrady se stávají dvanáctým městem v Čechách, kde vzniká sokolská organizace.
Zasloužili se o to především Václav Hráský a Hynek Šantl, jenž se stal jeho historicky prvním starostou. Šantlova manželka byla sestrou sochaře Bohuslava Schnircha (psali jsme o něm v minulém vydání PN), který se přátelil s doktorem Tyršem. Ten byl nejen častým hostem Šantlových, ale současně stál u zrodu poděbradského Sokola.
O dva roky později měla jednota 21 činných a 6 čestných členů, 100 žáků. Cvičilo se třikrát týdně na dvoře staré radnice (dnešní knihovna). Sokol v Poděbradech neměl stálý cvičební prostor, takže si najímal místní sály a nádvoří. V zimě se cvičilo v místnosti hostince „U zeleného stromu“ (vedle dnešního Savoye) a posléze v sálu „Na kovárně“, nebo tělocvičně „Na Valech“. Uvedená místa nabízela cvičencům jen velmi skromné podmínky, vybavenost nářadím byla minimální. Přes všechny tyto potíže zájem o dění v poděbradském Sokolu neslábl. Přibývalo cvičenců a rostl počet dobrovolníků, kteří jednotě ochotně pomáhali. Zlom nastal koncem sedmdesátých let, kdy naopak došlo k poklesu činnosti v jednotě. Důvody, které k tomu vedly, však nebylo možné zjistit. Pravděpodobně byl na vině důsledek projevujícího se negativního vlivu a odporu c. k. úřadů proti vlastenecké činnosti některých českých spolků.
Na „znovuprobuzení“ jednoty se podílelo 22 poděbradských občanů. V červenci 1881 svolali ustavující valnou hromadu Sokola, jeho starostou se stal Antonín Vorlický. Úkol byl jasný: zajistit větší počet členů a účastnit se veřejných vystoupení. Během roku měla jednota již 89 cvičenců, dokupovalo se gymnastické nářadí. V této době zesiluje požadavek na ustanovení sokolské župy Tyršovy (byl realizován v Kolíně v květnu 1884). Vzrůstající zájem o členství zřejmě podnítila snaha o podporu možnosti uskutečnění I. sletu sokolského v Praze v létě 1882, vyznačujícího se „masovou“ účastí 720 cvičenců. Nelze však potvrdit, zda se ho poděbradští zúčastnili.
V následujících letech mírně roste členská základna a současně i zájem veřejnosti o dění v sokolské jednotě. Její činnost se rozšiřuje i do kultury a výchovné oblasti. V prosinci 1892 a v březnu následujícího roku se konaly valné hromady, které se víceméně týkaly jediného tématu, a sice „vybudovat vlastní sokolovnu“. V pěti hostincích byly umístěny kasičky na dobrovolné dary. Výbor Sokola jednal s obcí o propůjčení levného nebo bezplatného místa pro vybudování sokolovny, ale podmínky byly nereálné.
V polovině srpna 1896 byl v Poděbradech odhalen pomník králi Jiřímu. Sokol na tom měl své zásluhy, neboť právě uvnitř jednoty se zrodil tento nápad. Stav členů se v té době zvýšil na 140. Valná hromada schválila koupi objektu bývalé šmolkárny v tehdejší Nádražní ulici (dnešní Fügnerova) ve veřejné dražbě za 10 900 zlatých. V květnu příštího roku začala stavba sokolovny podle plánu stavitele Františka Profta, který v sobě zahrnoval prostornou tělocvičnu, dvě šatny, sborovnu a hygienické zařízení včetně sprch. Dále sem patřilo letní cvičiště a tenisový kurt. Nová sokolovna byla otevřena v září 1897. Převzal ji tehdejší starosta poděbradského Sokola Vojtěch Kerhart. V předvečer slavnostního okamžiku se v divadle konala akademie, druhý den pochodoval průvod k sokolovně, kde se pořádalo veřejné cvičení. Zbudováním vlastního sportovního stánku nastal čilý cvičební ruch.
Pokračování příště
Zdroj: archivní materiály T. J. Sokol Poděbrady
Zpracovala Monika Langrová
Zdroj článku: https://podebradskenoviny.cz/historie/z-historie-podebradskeho-sokola-1-dil