Poděbradská sokolovna – dílo významného architekta Krásného
Rok 2015 vyhlásila Česká obec sokolská Rokem sokolské architektury.
Po založení Sokola v roce 1862 se postupně začaly stavět sokolovny pro potřeby členstva.
Stavby byly podmíněny potřebami a finančními možnostmi spolků, například velká a krásná sokolovna v Kolíně byla postavena již v roce 1878. A jak to bylo s tou naší – poděbradskou?
Sokol byl v Poděbradech založen 1. 8. 1863. Byli jsme dvanáctým městem v Čechách, kde vznikla sokolská organizace. Poděbradští sokolové neměli stálý cvičební prostor, takže si najímali místní sály a nádvoří. V zimě se cvičilo v místnosti hostince U Zeleného stromu. Uvedené prostory nabízely cvičencům jen velmi skromné podmínky.
Již v prosinci 1892 se konala valná hromada, na které bylo hlavním tématem vybudování vlastní sokolovny. V pěti hostincích byly umístěny kasičky na dobrovolné dary. Výbor Sokola jednal s obcí o propůjčení levného nebo bezplatného místa pro vybudování sokolovny. Podmínky však byly nereálné.
V roce 1896 valná hromada schválila koupi objektu bývalé šmolkárny, která byla ve veřejné dražbě vydražena za 10 900 zlatých. Tato budova pocházela ze 17. století. Bohužel byla v roce 1897 zbořena. V květnu příštího roku byly bez prodlení zahájeny práce na přestavbě parního mlýna v blízkosti zbořené šmolkárny. Práce na stavbě tělocvičny, šaten a hygienického zařízení probíhaly podle plánů architekta Profta. Současně byla provedena úprava prostoru pro letní cvičiště s tenisovým kurtem.
Sokolovna byla slavnostně předána k užívání 5. 9. 1897 tehdejšímu starostovi Sokola, bratru Josefu Kerhartovi. Za první světové války byla činnost Sokola přerušena. Mnoho bratrů padlo na bojištích. Po válce opět vzrostl zájem o kulturu těla i ducha. Přihlásilo se mnoho nových členů. Sokolovna se pro ně stala „těsnou“.
Začalo se uvažovat o stavbě nové budovy na stejném místě. Roku 1920 se vytvořilo Družstvo pro vystavení sokolovny v Poděbradech. Pod jeho záštitou se mezi členy a příznivci Sokola začaly organizovat finanční sbírky a hledat dobrovolní řemeslníci, kteří by mohli pomoci při stavbě nové sokolovny. Byla využita původní budova a k ní přistavěn nový kinosál a další prostory podle návrhu architekta Františka Krásného. Ten originálně vyřešil propojení obou sálů dřevěnými pohyblivými mezistěnami, takže bylo možno plochu sokolovny až zdvojnásobit. Výstavba byla zahájena roku 1926.
Jméno architekta Františka Krásného je také spojováno se stavbou Tyršova domu v Praze, od jehož otevření uplynulo letos v květnu 90 let. Toto výročí inspirovalo vzdělavatelský odbor ČOS vyhlásit letošek Rokem sokolské architektury.
V projektu byl plánován velký cvičební sál, kino a restaurace. Přilehlé letní cvičiště mělo rozměry 50 x 50 metrů a bylo vybaveno konstrukcí pro nářaďové cvičení, s možností pořádat hromadná vystoupení. V zimě se používalo na kluziště. Nový sokolský areál byl slavnostně otevřen 24. 7. 1927. Při té příležitosti se v Poděbradech konal slet župy Tyršovy. Uvedené datum bylo zaznamenáno na pamětní bronzové desce obsahující jména sokolů, kteří padli v první světové válce.
Architektonickou podobu z roku 1927 si poděbradská sokolovna zachovala dodnes. Nově byla v roce 2008 svépomocí rozšířena o nářaďovnu.
Velice si vážíme práce a snažení našich předků, proto pečujeme o tento majetek tak, abychom jej v pořádku předali dalším generacím sokolů.
Bez jakékoliv nadsázky lze říct, že se jedná o světový unikát – snad žádná organizace na světě nevytvořila tak rozsáhlou síť sportovních zařízení, využívaných i ke společenskému a kulturnímu dění, jako Československá, respektive Česká obec sokolská. Tělocvičné jednoty Sokol vybudovaly za finančního i pracovního přispění svých členů tisícovky sokoloven po celé zemi. Na jejich vzniku se podíleli i významní architekti, jakými byli například Ignác Ullmann, František Krásný, Alois Dryák, Karel Hugo Kepka, Miloslav Kopřiva a mnozí další.
Ze stránek České obce sokolské (www.sokol.eu)
Text: Markéta Rožová a (red)
Foto: Polabské muzeum Poděbrady
